Výrobky jsou stále součástí běžného života na Horňácku. Při dodržení vhodných krojových kombinací je nosí dívky do kostela v případě těchto římskokatolických obřadů:
- Doprovod dětí k obřadu svatého přijímání
- Biřmování
- Vzkříšení – Velikonoce
- Boží tělo
- Primice
- Instalace kněze
- Pohřeb mladého člověka
„Je to obřad, který měl v životě našich předků velký a důležitý význam a používáním atributů podobných čepení si jej symbolicky uchováváme dosud“.
1. Hladění – čepení
Určeno především pro nevěstu a její družičky ve svatební den. Nosí je také neprovdané mladé dívky ke svátečnímu nebo obřadnímu kroji u příležitosti určitých liturgických svátků.2. Mládenecké a ženichovské péro – vonice
Je určeno pro ženicha a jeho mládence pro předsvatební období a svatební den.3. VONICE A PÉRA PRO ODVEDENCE NA VOJNU
Jsou vyrobeny z různobarevných plátěných kvítků a lístků doplněných barevnými zrnky, případně třásničkami a bulionky. K velkému odvedeneckému klobouku nebo vonici na klopu kabátu náleží ještě dlouhá pera z barevných pavích ocasů.Hladění – čepení
- Predkánka – je zpravidla vytvořena z 4 cm široké klobůkové červené pantle, kterou můžeme vidět i na mužském klobouku, šmukáči.
- Kánka – je přibližně 4 cm široká pantla, zpevněná papírem, vyložená několika kusy malých kulatých zrcadélek a hustě pošitá barevnými zrnky. Základem vzoru jsou zrcadélka, kolem kterých se z drobných zrnek tvoří vzor až do celé šíře pantle.
- Pérko – je dominantní část výrobku a jeho základem tzv. „rybí ocas“ – vějířek z jemných skleněných vláken. Při výrobě perka jsou použita opět zrcadelka a barevná zrnka různé velikosti. Kromě nich se k „rybímu ocasu“ připevňují různobarevné plátěné kvítky a lístky několika druhů, různé třásničky a nezbytné „bulionky“ – jemné pružinky vyrobené z nerezového nebo stříbrného drátku.
Tyto materiály jsou spleteny do středně velké vonice. Spodní část je obalena jemnou látkou nebo vatou nebo je zde umístěn tenký kovový plíšek specifického tvaru.
- Věnec– je výrazným prvkem určujícím konečnou podobu výrobku. Na jeho výrobu je použito stejných materiálů jako na výrobu pérka.
- Gučky – jsou vytvořeny z barevných kousků vlny, které jsou smotány do klubíček. Na nich jsou našity zrcadélka a barevná zrnka.
- Pantle – se skládají ze dvou částí. Horní část, která se připevňuje k hlavě, se nazývá „dénko“. Tvoří je nařasený pruh látky. Kolem jeho vnějšího okraje je našita středně široká vyšívaná pantlička.
Na dénko jsou našity růžičky vyrobené z úzkých pentliček různých barev. Základní barvou růžiček je buď červená a zelená doplněná bílou, nebo bledě modrá, růžová a žlutá doplněná bílou.
Do středu růžiček jsou našity bulionky na jejichž koncích jsou navlečena barevná zrnka. Spodní část pantlí tvoří několik vrstev barevných, malovaných nebo vyšívaných různě širokých pantlí. Na spoj mezi horním a dolním dílem je našita úzká vyšívaná pantlička, která je naskládaná do tenkých záhybů a hustě pošita barevnými zrnky.
Mládenecké a ženichovské péro
Ve svatební den si ženich a jeho mládenec připevňují na pravou stranu kloubouku – šmukáče péro – vonici. Základem obou jsou dřevěné racošky, které buď vyrostou přímo na stromě, nebo se jejich tvar vytvoří ze tří větviček. Ke spodní části pér jsou připevněny vyšívané pentličky stejného typu, jaké mají mladí muži připevněny na předním díle modrého prucleku.- Mľádenecké péro – tvoří barevné plátěné kvítky a růžičky, které jsou vytvořeny z úzkých různobarevných pantliček, bulionků a barevných zrnek.
Jsou stejné jako růžičky, které zdobí pantle na dívčím „hľadění“. Péro může být po horním okraji nebo i ve středu ozdobeno čerstvými malými větvičkami rozmarýnu.
- Ženichovské péro – je zdobeno většími růžičkami ze zeleného a červeného hedvábí nebo z vlny.