Tato krojová součást se objevuje ve všech obcích Horňáckého regionu, kde si většinou zachovává svou původní charakteristickou podobu. Můžeme se setkat také s názvem čepení, pantlení, drůžení, vysoký věnec.
Využití hładění je rozmanité, určujícím pravidlem však je, že jej nosí pouze dosud neprovdané mladé dívky. Především je nosí na hlavě nevěsta a její družičky ve svatební den. Při dodržení vhodných krojových kombinací je možné nosit hładění u příležitosti těchto církevních – liturgických obřadů: doprovod dětí k obřadu svatého přijímání; biřmování; Velikonoce, primice a instalace kněze; Boží Tělo a také při pohřebním obřadu mladého člověka.
Kromě uvedených tradičních příležitostí je často prezentováno také v rámci vystoupení folklorních souborů na folklorních festivalech, v krojovaných průvodech a na výstavách s folklorní tématikou.
Části a materiály
Materiály pro výrobu jednotlivých částí jsou různorodé: vyšívané nebo malované pantle, plátno, drátky, tenké pantličky a vlna, drobná skleněná barevná zrnka, stříbrné bulionky, kulatá zrcadélka i umělé květiny a lístky ručně vyrobené z barveného plátna.
Jedním ze zajímavých prvků je „rybí ocas“, součást pérka tvořená vějířkem z jemných bílých skleněných vlasců.
Kdy se hładění nosí
Určujícím pravidlem je, že jej nosí pouze dosud neprovdané mladé dívky. Především nevěsta a její družičky ve svatební den.
Při dodržení vhodných krojových kombinací je možné nosit hładění při doprovodu dětí ke svatému přijímání, biřmování, o Velikonocích, při primici a instalaci kněze, o Božím Těle i při pohřebním obřadu mladého člověka.
Kromě tradičních příležitostí se objevuje také při vystoupeních folklorních souborů, na folklorních festivalech, v krojovaných průvodech a na výstavách s folklorní tematikou.
